Nádorové markery a krevní testy: CEA, PSA, D-dimery a krevní obraz

Slovo „nádorový“ na výsledkovém listu dokáže zneklidnit i člověka, který se jinak čísel nebojí. Nádorové markery jsou přitom běžná vyšetření, se kterými lékaři pracují denně — jen jinak, než si pacient obvykle představuje: zvýšená hodnota nemoc nedokazuje a normální ji nevylučuje.

Průvodce prochází nejčastější markery, D-dimery a CRP, krevní obraz u nádorů i preventivní programy, které v Česku pomáhají zachytit nádory včas. Pokud vám marker vyšel zvýšený, platí hlavně jedno: samotné číslo k závěru nestačí. Rozhoduje důvod vyšetření, výše odchylky, výsledek opakování a posouzení lékařem.

Co jsou nádorové markery a jak se zapisují

Nádorové markery jsou látky, nejčastěji bílkoviny nebo glykoproteiny, které se v krvi mohou objevit ve vyšším množství v souvislosti s některými nádory. V menším množství je ale tvoří i zdravé tkáně a tkáně postižené zánětem či jiným nezhoubným onemocněním. Proto žádný z běžných markerů není specifický pro rakovinu: PSA je specifický pro prostatu, ne pro její nádor; CEA stoupá například u kuřáků; CA 125 při podráždění pobřišnice nebo pohrudnice z nejrůznějších příčin.

Markery se měří imunochemicky, tedy pomocí protilátek. Metody různých výrobců se liší, takže výsledky dvou laboratoří nemusí být přímo srovnatelné a při sledování v čase je vhodné zůstat u stejné laboratoře; doporučení k laboratorním metodám vydává pro česká pracoviště Česká společnost klinické biochemie. U některých metod mohou výsledek zkreslit i vysoké dávky biotinu (vitaminu B7) z doplňků stravy — více v průvodci laboratorními interferencemi a vlivem biotinu.

Co znamená S-CEA a další předpony na výsledkovém listu

Na českém výsledkovém listu obvykle nestojí „CEA“, ale „S-CEA“. Předpona označuje materiál, ve kterém laboratoř měřila: S sérum (tekutou část krve po vysrážení), P plazmu (tekutou část krve odebrané do zkumavky s přísadou proti srážení), B plnou krev a U moč — odtud i S-PSA nebo P-D-dimery. Na výkladu předpona nic nemění: hodnoty S-CEA se čtou stejně jako „CEA“.

Důležitější je jednotka. CEA a PSA se v Česku uvádějí v µg/l, zahraniční zprávy v ng/ml; obě jednotky jsou číselně totožné. CA 19-9 a CA 125 se udávají v kU/l, což odpovídá zahraničním U/ml. Mez bývá jen horní („do 5“) a stanovuje ji každá laboratoř pro svou metodu, proto má přednost před orientačními čísly v tomto článku.

Jak spolehlivé jsou nádorové markery a proč nejsou screeningem

Screening je plošné vyšetřování lidí bez potíží s cílem zachytit nemoc včas. Test k tomu musí zachytit většinu časných případů a zároveň nevyvolávat poplach u velkého počtu zdravých lidí. Běžné nádorové markery nesplňují dostatečně ani jedno.

Falešně pozitivní i falešně negativní výsledek

V časném stadiu bývá nádor malý a marker se do krve promítne málo nebo vůbec. Normální hodnota proto nádor nevylučuje — jde o falešně negativní výsledek. U časného kolorektálního karcinomu i u časných nádorů vaječníků vychází marker normálně u velké části nemocných.

Opačná chyba je stejně běžná: mírně zvýšený marker má často člověk bez nádoru, například kuřák nebo pacient se zánětem či onemocněním jater. Protože nádorů je mezi lidmi bez potíží málo a nezhoubných příčin mnoho, vede plošné měření markerů hlavně k sérii dalších vyšetření u zdravých lidí, někdy i invazivních, a ke zbytečnému strachu. Odborná doporučení se proto shodují, že markery nemají sloužit k vyšetření „pro jistotu“. Výjimkou je PSA, o jehož použití k časnému záchytu karcinomu prostaty má muž rozhodnout spolu s lékařem.

K čemu se markery skutečně používají

Hlavní doménou markerů je sledování již známého onemocnění. Byl-li marker před léčbou zvýšený, jeho pokles naznačuje, že léčba působí, a opětovný vzestup může být jedním z prvních signálů návratu nemoci; rozhoduje trend, ne jedna hodnota. Markery také pomáhají hodnotit nález, o kterém lékař už ví, a u některých méně častých nádorů, třeba zárodečných nádorů varlat, jsou součástí diagnostiky a určení rozsahu nemoci.

Konečnou diagnózu ale prakticky vždy stanoví až vyšetření vzorku tkáně. Cesta od zvýšeného markeru vede přes opakování a zobrazovací vyšetření a na kterémkoli kroku se může ukázat, že za odchylkou žádný nádor není.

CEA: norma, hodnoty a sledování po léčbě

Karcinoembryonální antigen (CEA) je glykoprotein, který se v dospělosti tvoří jen v malém množství. Používá se hlavně u kolorektálního karcinomu (nádoru tlustého střeva a konečníku), zvýšený ale může být i u nádorů žaludku, slinivky, plic, prsu nebo u dřeňového karcinomu štítné žlázy. Stručnou definici najdete ve slovníku laboratorních hodnot u hesla CEA.

Jako nádorový marker má CEA orientační normu zhruba do 5 µg/l. Laboratoře se liší a některé uvádějí zvlášť mez pro kuřáky, u nichž bývá hodnota vyšší. Pro výklad je podstatná výše odchylky: hodnoty mírně nad mezí, zhruba do 10 µg/l, mívají často nezhoubnou příčinu, kdežto hodnoty v řádu desítek µg/l jsou s nádorem spojeny častěji. Ani ty však samy o sobě diagnózu neznamenají.

Zvýšená hodnota CEA bez nádoru

Nejčastější nezhoubné příčiny mírně zvýšeného CEA jsou:

• kouření — u kuřáků bývá CEA dlouhodobě o něco vyšší;
• záněty střev — ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc i zánět divertiklů;
• onemocnění jater a překážka v odtoku žluči;
• zánět slinivky břišní (pankreatitida);
• snížená funkce ledvin;
• plicní záněty a chronická obstrukční plicní nemoc;
• vřed žaludku nebo dvanáctníku.

Část příčin ověří jednoduché testy: onemocnění jater a žlučových cest naznačí jaterní testy GGT, ALT, AST a bilirubin, funkci ledvin kreatinin a eGFR. Kuřákovi s jednorázově mírně zvýšenou hodnotou a bez potíží lékař obvykle doporučí kontrolu s odstupem. Trvale stejná malá odchylka je přitom jiná situace než hodnota, která při každém opakování stoupá.

CEA při sledování kolorektálního karcinomu

Nejlépe podloženým použitím CEA je sledování po léčbě kolorektálního karcinomu. Byla-li hodnota před operací zvýšená a nádor byl úspěšně odstraněn, měla by během několika týdnů klesnout do normy; poté se kontroluje v intervalech, které určuje onkolog, spolu se zobrazovacími vyšetřeními a kolonoskopií. Jedna mírně vyšší hodnota ještě neznamená návrat nemoci, význam má opakovaně potvrzený vzestup. Informace pro pacienty a jejich blízké připravuje portál Linkos České onkologické společnosti. K vyhledávání nádoru u lidí bez potíží se CEA nepoužívá; k tomu slouží screening popsaný níže.

PSA: hodnoty podle věku a co je ovlivňuje

Prostatický specifický antigen (PSA) je enzym, který tvoří prostata a který ztekucuje ejakulát; malé množství přestupuje do krve. Je specifický pro prostatu, nikoli pro nádor — stoupá u nádoru, ale také u nezhoubného zvětšení nebo zánětu prostaty. Základní definici obsahuje i heslo PSA ve slovníku hodnot.

Prostata s věkem roste a s ní i PSA. Vedle jednotné meze 4 µg/l, kterou používá řada laboratoří, se proto uvádějí orientační hodnoty PSA podle věku: 40–49 let do 2,5 µg/l, 50–59 let do 3,5 µg/l, 60–69 let do 4,5 µg/l a 70–79 let do 6,5 µg/l. Nejde o univerzální normu. Laboratoře i urologové používají různé hranice a hodnotí také velikost prostaty, výskyt nádoru v rodině a vývoj v čase — hodnota, která se roky drží na stejné úrovni, je méně znepokojivá než hodnota, která v normě zůstává, ale rychle stoupá.

PSA celkové (50–59 let) µg/l

nízké referenční rozmezí zvýšené

0 3,5 10

Proč PSA stoupá i bez nádoru

PSA reaguje na všechno, co prostatu zvětší, podráždí nebo stlačí. Nejčastější nezhoubné příčiny zvýšení jsou:

• nezhoubné zvětšení prostaty (benigní hyperplazie), s věkem velmi časté a často spojené s potížemi s močením;
• zánět prostaty (prostatitida) a infekce močových cest;
• ejakulace během zhruba dvou dnů před odběrem;
• delší jízda na kole krátce před odběrem;
• vyšetření prostaty přes konečník (per rectum), zavedení močového katetru nebo cystoskopie;
• biopsie nebo operace prostaty, po kterých zůstává PSA zvýšené i několik týdnů;
• náhlé zadržení moči (retence).

Opačně působí léky ze skupiny inhibitorů 5-alfa-reduktázy (například finasterid nebo dutasterid), které se předepisují na zvětšenou prostatu, finasterid v nižší síle i na vypadávání vlasů. Po několika měsících užívání snižují PSA přibližně na polovinu, proto o nich lékař musí vědět. Kvůli odběru je sami nevysazujte.

Volné PSA a jeho podíl na celkovém

Většina PSA je v krvi navázaná na bílkoviny, menší část je volná. Laboratoř může změřit i volné PSA a uvést jeho podíl na celkovém (fPSA/PSA). Využívá se hlavně v takzvané šedé zóně, kdy je celkové PSA orientačně mezi 4 a 10 µg/l: nižší podíl volné formy zvyšuje pravděpodobnost nádoru a podporuje další vyšetření, vyšší podíl ukazuje spíš k nezhoubnému zvětšení. Hraniční hodnotu určuje laboratoř a urolog a ani nízký poměr diagnózu nestanovuje.

Vysoké PSA vede k urologovi, ne k diagnóze

Zvýšené PSA je důvodem ke kontrole, ne k závěru. Lékař zváží okolnosti odběru a hodnotu s odstupem několika týdnů zopakuje; při potvrzeném zvýšení následuje urolog, který může doplnit vyšetření prostaty, ultrazvuk a často magnetickou rezonanci, podle níž se rozhoduje o případné biopsii. Řada nádorů prostaty navíc roste velmi pomalu a nemusí za život způsobit potíže, proto se u části mužů s nízce rizikovým nádorem volí místo okamžité léčby aktivní sledování.

CA 19-9, CA 125 a AFP v kostce

CA 19-9 se používá hlavně u nádorů slinivky břišní a žlučových cest; orientační horní mez je 37 kU/l. Velmi výrazně ale stoupá i při nezhoubné překážce v odtoku žluči, například při kameni ve žlučovodu, a při zánětu slinivky, proto se spolehlivě hodnotí až po uvolnění odtoku žluči. Asi jeden člověk z deseti až dvaceti nemá takzvaný Lewisův antigen a CA 19-9 prakticky netvoří, takže u něj marker zůstává nízký i při nádoru.

CA 125 slouží hlavně u nádorů vaječníků, ke sledování léčby a spolu s ultrazvukem k hodnocení útvaru na vaječníku; orientační mez je 35 kU/l. Kolísá během menstruačního cyklu a stoupá při endometrióze, myomech, zánětech v malé pánvi, v těhotenství i při podráždění pobřišnice či pohrudnice, například při výpotku, cirhóze jater nebo srdečním selhání.

AFP (alfa-1-fetoprotein) se uplatňuje u nádoru jater — u lidí s cirhózou ho lékař může doplnit k pravidelnému ultrazvuku — a u zárodečných nádorů varlat. Fyziologicky je vysoký v těhotenství a mírně zvýšený bývá při zánětech jater. Ani jeden z těchto tří markerů není určen k vyhledávání nádorů u lidí bez potíží.

D-dimery: norma podle věku, zánět a rakovina

D-dimery nejsou nádorový marker, ale s obavami z nádoru se spojují často. Jsou to úlomky fibrinu, bílkoviny, ze které je tvořena krevní sraženina, a vznikají, když tělo sraženinu rozpouští. Zvýšená hladina tedy říká, že v těle někde probíhá tvorba a rozpouštění sraženin — neříká kde ani proč. Stručně je vysvětluje slovníkové heslo D-dimery.

Vyšetření je nejcennější, když vyjde v normě: u člověka, u něhož lékař odhadne nízkou nebo střední pravděpodobnost trombózy, takový výsledek s vysokou spolehlivostí vylučuje hlubokou žilní trombózu i plicní embolii; mluví se o vysoké negativní prediktivní hodnotě. Zvýšená hodnota trombózu neprokazuje; při klinickém podezření jen znamená, že je třeba ji potvrdit nebo vyloučit jinak, nejčastěji ultrazvukem žil nebo CT vyšetřením plicních tepen.

D-dimery a norma podle věku

Laboratoře uvádějí D-dimery nejčastěji v mg/l FEU (ve fibrinogen-ekvivalentních jednotkách) s orientační mezí 0,5 mg/l FEU; některé používají jiné jednotky s jinými mezemi. Protože D-dimery s věkem přirozeně stoupají, používá se od 50 let věkově upravená mez věk × 0,01 mg/l FEU — u sedmdesátiletého tedy 0,70 mg/l FEU, u osmdesátiletého 0,80 mg/l FEU. Lékař ji kombinuje s odhadem klinické pravděpodobnosti trombózy a ne každá laboratoř ji na výsledkovém listu uvádí.

D-dimery mg/l FEU

nízké referenční rozmezí zvýšené

0 0,5 1,5

D-dimery a zánět, operace i těhotenství

D-dimery stoupají vždy, když se v těle aktivuje srážení krve, tedy často i bez trombózy:

• při infekcích a zánětech, například zápalu plic, covidu-19 nebo vzplanutí autoimunitního onemocnění;
• po operaci, úrazu nebo zlomenině, a to i několik týdnů;
• v těhotenství a v období po porodu;
• ve vyšším věku;
• při onemocnění jater a ledvin, srdečním selhání a fibrilaci síní;
• u nádorových onemocnění.

Při zánětu bývají D-dimery zvýšené spolu s CRP a test pak méně často pomůže trombózu vyloučit. Měření „preventivně“ u lidí bez příznaků nemá smysl: zvýšená hodnota bez podezření na trombózu nic konkrétního neříká.

D-dimery a rakovina

U nádorových onemocnění bývají D-dimery zvýšené často. Nádor může aktivovat srážení krve a nemocní mají vyšší riziko žilní trombózy, zvlášť během léčby a po operacích. Obrácená úvaha ale neplatí: zvýšené D-dimery nejsou známkou rakoviny a k jejímu vyhledávání se nepoužívají. U člověka bez onkologické diagnózy za nimi mnohem častěji stojí zánět, nedávný úraz či operace, věk nebo sraženina sama. Objeví-li se trombóza bez zjevné příčiny, lékař zváží, zda doplnit vyšetření odpovídající screeningovým programům pro daný věk.

Hodnoty krve při rakovině: co prozradí a co ne

Lidé se často ptají, jak vypadají hodnoty krve při rakovině. Žádný typický „rakovinový“ profil neexistuje. U řady nádorů, zvlášť v časném stadiu, je krevní obraz i biochemie v normě, a pokud se objeví změny, bývají nespecifické a mnohem častěji mají jinou příčinu. K diagnóze vede cesta přes zobrazovací vyšetření a vzorek tkáně, ne přes další odběry krve.

Vysoké CRP a rakovina

C-reaktivní protein (CRP) je bílkovina akutní fáze zánětu, nikoli nádorový marker. Některé nádory ho zvyšují, mnohé ale vůbec ne, a vysoké CRP je mnohem častěji projevem infekce, autoimunitního zánětu nebo hojení. Pozornost si zaslouží CRP zvýšené dlouhodobě a bez vysvětlení, zvlášť s horečkami, nočním pocením nebo hubnutím — i tehdy jako důvod k širšímu dovyšetření, ne jako podezření na konkrétní nemoc. Podrobnosti vysvětluje průvodce hodnotami CRP a jejich zvýšením.

Krevní obraz u nádorů orgánů

U nádorů střeva, plic nebo prsu bývá krevní obraz dlouho normální; pokud se změní, jde nejčastěji o anémii (chudokrevnost). Zvláštní význam má anémie z nedostatku železa u mužů a u žen po přechodu. Protože ji u nich nevysvětlí menstruace, lékař obvykle pátrá po skrytém krvácení do trávicího traktu testem na krev ve stolici, gastroskopií nebo kolonoskopií. Testu FIT se věnuje průvodce hlenem ve stolici, Bristolskou škálou a testem FIT.

Nespecifickým nálezem bývá i zvýšený počet trombocytů (krevních destiček), nejčastěji jako reakce na zánět, krvácení nebo nedostatek železa, méně často při nádoru; výklad popisuje průvodce trombocyty (krevními destičkami) a MPV. Patří sem také zrychlená sedimentace (FW) a zvýšená laktátdehydrogenáza (LD).

Lymfom a krevní obraz

Lymfomy jsou nádory mízních uzlin a lymfatické tkáně. Pro mnoho lidí je překvapením, že lymfom krevní obraz často vůbec nezmění — nádorové buňky jsou většinou v uzlinách, ne v krvi. Pokud se změny objeví, bývají nespecifické: anémie, snížené lymfocyty (lymfopenie), u části nemocných zvýšené eozinofily, zrychlená sedimentace a zvýšená LD. Co jednotlivé bílé krvinky znamenají, rozebírá průvodce bílým krevním obrazem a diferenciálem.

Důležitější jsou proto příznaky, takzvané B-symptomy: horečky nad 38 °C bez jiné příčiny, výrazné noční pocení, kvůli kterému je třeba měnit prádlo, a nechtěný úbytek více než 10 % hmotnosti za šest měsíců. Varovným signálem je také zvětšená, obvykle nebolestivá mízní uzlina na krku, v podpaží nebo v tříslech, která nezmizí během několika týdnů, někdy i úporné svědění kůže. Diagnózu stanoví histologické vyšetření odebrané uzliny.

Leukémie a myelom

U leukémií, nádorů krvetvorby vznikajících v kostní dřeni, bývá krevní obraz naopak zpravidla výrazně změněný: velmi vysoký nebo naopak nízký počet bílých krvinek, anémie, nízký počet destiček a v diferenciálu někdy blasty, tedy nezralé buňky, které do krve běžně nepatří. U chronické lymfocytární leukémie bývá dlouho jediným nálezem trvale zvýšený počet lymfocytů. Navenek se leukémie může projevit únavou, sklonem k infekcím, k modřinám nebo ke krvácení z dásní a z nosu.

Mnohočetný myelom, nádor plazmatických buněk kostní dřeně, se v krvi může projevit anémií, výrazně zrychlenou sedimentací, zvýšenou celkovou bílkovinou, někdy i vysokým vápníkem nebo zhoršenou funkcí ledvin; podezření ověřuje elektroforéza bílkovin, diagnózu potvrzuje vyšetření kostní dřeně. Odborné informace k nádorům krvetvorby shromažďuje Česká hematologická společnost. Výrazně abnormální krevní obraz laboratoř obvykle hlásí lékaři přímo; pokud jste takový výsledek dostali do ruky a lékař se neozval, kontaktujte ho bez odkladu.

Screening rakoviny v Česku: co funguje místo markerů

Ověřenou cestou k časnému záchytu nádorů jsou organizované screeningové programy hrazené ze zdravotního pojištění. Zaměřují se na nádory, u nichž časný záchyt prokazatelně zlepšuje vyhlídky. Na účast se zeptejte praktického lékaře nebo gynekologa; zdravotní pojišťovny navíc zvou své pojištěnce dopisem.

• Kolorektální karcinom: imunochemický test na skryté krvácení do stolice (TOKS, mezinárodně označovaný jako FIT) jednou za dva roky, nebo screeningová kolonoskopie jednou za deset let. Od 1. ledna 2026 je program určen lidem bez potíží ve věku 45–74 let. Podrobnosti uvádí národní program screeningu kolorektálního karcinomu.
• Karcinom prsu: mamografie, v současnosti pro ženy od 45 let jednou za dva roky.
• Karcinom děložního hrdla: cytologické vyšetření u gynekologa, ve vybraném věku doplněné testem na lidský papilomavirus (HPV).
• Karcinom plic: časný záchyt pomocí nízkodávkového CT pro dlouholeté kuřáky a bývalé kuřáky ve vymezeném věku; zda podmínky splňujete, posoudí praktický lékař.
• Karcinom prostaty: od ledna 2024 běží pilotní program Ministerstva zdravotnictví pro časný záchyt karcinomu prostaty. Mužům ve věku 50–69 let nabízí vyšetření PSA u praktického lékaře nebo urologa; při zvýšené hodnotě obvykle následuje magnetická rezonance prostaty. O vyšetření se rozhodněte po rozhovoru s lékařem o jeho přínosech a omezeních.

Aktuální podmínky programů zveřejňují Ministerstvo zdravotnictví ČR a Národní zdravotnický informační portál; co z prevence hradí pojišťovna, najdete například u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Na rozdíl od markerů byla screeningová vyšetření ověřena na velkých skupinách lidí bez potíží a pravidelná účast v nich snižuje úmrtnost na daný nádor. Z toho, co můžete pro prevenci udělat sami, patří k nejúčinnějším pravidelná účast ve screeningu podle věku a nekouření.

Kdy jít s výsledkem k lékaři

Zvýšený nádorový marker není akutní stav. Objednejte se k lékaři, který vyšetření indikoval, nebo k praktickému lékaři a vezměte s sebou celý výsledkový list i starší výsledky, seznam léků a doplňků stravy a informaci o kouření a nemocech v rodině. Lékař zváží nezhoubné příčiny, odběr s odstupem zopakuje ve stejné laboratoři a rozhodne o dalším postupu.

Nádorové markery jsou užitečný nástroj v rukou lékaře, který ví, proč je měří, a čte je v čase. Testem na rakovinu ale nejsou — ani zvýšené, ani normální.